Promítání s povídáními o hvězdách a vesmíru přesunuta do kinosálu Městské knihovny Most.
Planetárium mimo provoz z důvodu uzavření KD Repre.
V úterý 23. a středu 24. května můžeme v podvečerních hodinách sledovat při soumraku na západní straně obzoru přiblížení Měsíce k planetám Venuše a Mars. Zatímco Venuše bude velmi jasný objekt – takzvaná Večernice – pozorovatelný již těsně po západu Slunce (okolo 20:55 SELČ), Mars se na obloze objeví až později (cca po 21:30 SELČ) jako naoranžovělá hvězdička a trochu lépe pozorovatelný bude až kolem 22. hodiny.
(Pohled jakoby ze střechy Městské knihovny Most)
Planetárium sice přerušilo svůj provoz kvůli přípravě na rekonstrukci celého kulturního domu Repre. To však neznamená, že planetárium přeruší svou činnost úplně.
Zde, na webových stránkách se snažíme informovat o zajímavých nebeských úkazech a na povídání o hvězdách mohou návštěvníci dorazit do kinosálu Městské knihovny Most.
Od července 2020 navštěvují hvězdná povídání v prostorách knihovny příměstské tábory a od konce prázdnin 2020 probíhají přednášky o hvězdách pro školní skupiny i širokou veřejnost.
Po rekonstrukci KD Repre se povídání o hvězdách vrátí zpět do svého hvězdného sálu v kouli na střeše kulturniho domu do nově digitalizovaného planetária.
Dnes, 5. května 2023, v 19:34 bude Měsíc v úplňku. A nebude to úplněk ledajaký. Dnes totiž zároveň dochází k polostínovému zatmění Měsíce. Asi si toho málokdo všimne, protože…
1) V odpoledních hodinách má dojít k narůstání oblačnosti.
2) Polostínové zatmění znamená, že Měsíc pořád uvidíme celý, jen část bude o trochu méně jasná.
3) Polostínové zatmění začíná okolo 17:15, maximální fáze bude v 19:23, ale Měsíc u nás (v Mostě) vychází až ve 20:34, celá senzace pak končí výstupem Měsíce z polostínu Země ve 21:31 (všechny časy uvedeny v SELČ).
Pozorovatelný úkaz se bude tedy odehrávat těsně po západu Slunce na východním obzoru, volnýma očima bude těžce pozorovatelný a celé nám to možná zkazí oblačnost. Přesto můžete zkusit polostínové zatmění Měsíce pozorovat a nebo třeba i vyfotit. Fotku pak nahrajte do komentářů na facebookový profil planetária https://www.facebook.com/PlanetariumMost/, z fotek vylosujeme šťastlivce, který získá poukaz na vstupenku zdarma na hvězdné promítání v knihovně dle svého výběru.
Dne 20. 3. 2023, ve 22:24 SEČ vstoupilo Slunce do bodu Jarní rovnodennosti a nastalo astronomické jaro. Na úterý 21. 3. tak připadl první celý jarní den.
Na večerní obloze po západu Slunce můžeme sledovat planety Jupiter (níže) a Venuše (výše na obzoru) a na ranní obloze před východem Slunce se na chvilku mihne Saturn, zatím je však pozorovatelný velmi špatně, protože vychází prakticky až se Sluncem, lepší pozorovací podmínky Saturnu teprve letos nastanou.
Ve středu 1. a ve čtvrtek 2. března, můžeme v podvečerních a večerních hodinách (po západu Slunce), sledovat na jihozápadní až západní části obzoru konjunkci planet Venuše a Jupitera.
Venuše i Jupiter jsou na obloze velmi jasné objekty, viditelné pouhýma očima. Za soumraku tedy chvíli po západu Slunce), na ještě ne úplně temné obloze, si obě planety hrají na takzvané Večernice - tedy jeví se jako první zdánlivé hvězdy. Po setmění je pak můžeme vidět jako ty úplně nejjasnější objekty večerní oblohy (Měsíc je samozřejmě jasnější).
(Pohled jakoby ze střechy Městské knihovny Most)
V noci z pondělí 27. na úterý 28. 2. je šance na zahlédnutí polární záře nad Českem.
K Zemi by měl dorazit proud nabitých části ze sobotní erupce. Nelze bohužel odhadnout kdy, ani jestli opravdu bude polární záře viditelná a celá záležitost je spíše o velkém štěstí. Napomoci by mohlo sledování informací z webu: https://spaceweather.com/, sociálních sítí Českého hydrometeorologického institutu, Amatérské meteorologické společnosti, nebo jiné instituce zabývající se projevy v naší atmosféře.
Pokud bude polární záře opravdu ke spatření, dojde k tomu nad severní částí obzoru a je vhodné pozorovat z co nejteměnjšího možného místa.
Na obloze se po delší době může objevit kometa pozorovatelná pouhým okem. Jde o kometu označenou C/2022 E3 (ZTF), která byla objevena 3. března 2022 robotickou přehlídkou Zwicky Transient Facility (ZTF).
Více ...
V úterý 25. října 2022 můžeme pozorovat částečné zatmění Slunce. V Mostě dojde ke kontaktu Měsíce se slunečním kotoučem v 11:11:53, maximální fáze zatmění pak nastane ve 12:15:28 a v 13:20:24 celý úkaz definitivně skončí.
Měli bychom si přát hezké a bezoblačné počasí, protože další zatmění Slunce pozorovatelné z Česka nastane zase až v březnu 2025.
Celý úkaz bude viditelný pouhým okem, ale nezapomeňte, že do Slunce se nikdy nedíváme bez patřičných ochranných prostředků (sluneční brýle nestačí!), nemíříme na Slunce dalekohled ani fotoaparát bez slunečních filtrů, následky poškození mohou být pro techniku i naše oči fatální.
Více na stránkách České astronomické společnosti.
Stejně jako na obrátkách nabírají prázdniny, se spousta zajímavého právě teď děje daleko, daleko za hranicemi naší planety.
12. 7. 2022 skončila kalibrační fáze mise vesmírného dalekohledu Jamese Weba (JWST) a my se tak můžeme těšit z prvních vědeckých snímků - krásný článek o tom vydala Česká astronomická společnost na svých webových stránkách. JWST mnohonásobně překonal svého předchůdce HST (Hubleův vesmírný dalekohled) a už první snímky, které přišly, jsou fenomenální... a to jeho mise teprve začíná.
Už pomocí malých dalekohledů a triedrů může každý sám, bez nutnosti hledání odborníků na hvězdárnách, pozorovat sestavu zajímavých a velkých skvrn na Slunci. Jen je nezbytně nutné použít patřičnou ochranu očí i optiky (například speciální sluneční filtry nebo fólie). Nezapomeňte, že lupou lze zapálit hořlavý materiál a našim dalekohledům ani očím by pohled do slunce bez odstínění rozhodně neprospěl! Ani sluneční brýle nejsou dostatečnou ochranou.
Na obloze Slunce najde každý, ale kde přesně na Slunci hledat skvrny a jak vypadají, napoví portál Heavens-above.com
Když se výjimečně vyjasní, můžete si na obloze všimnout po západu Slunce první nádherné a velmi zářivé "hvězdy". Ve skutečnosti se jedná o planetu Jupiter, která si letos v zimě hraje na Večernici mezi jihem a jihozápadem a pomalu klesá k obzoru.
Na ranní obloze pro změnu září Venuše jako zdánlivá poslední ranní hvězda, takzvaná jitřenka. Můžete ji hleda na jihovýchodě při svítání. Pokud si na pomoc vezmete i triedr, nebo jiný dalekohled, můžete zkoušet pod Venuší vpravo hledat Mars a pod Venuší vlevo Merkur. Obě planety jsou ale velmi slabé a jejich nalezení pouhým okem je takřka nemožné.
Na prosincové obloze můžeme najít směsku podzimních souhvězdí, která jsou ještě krásně pozorovatelná večer. Celé noci pak dominují souhvězdí zimní a nad ránem se už můžeme kochat dokonce i souhvězdími jara. V první polovině prosince by se nám však mohlo poštěstit zahlédnout kometu C/2021 A1 (Leonard) nebo meteorický roj Geminidy.
Více ...
Pokud Vás na večerní, ještě světlé obloze zaujala první večerní hvězda, lidově známá Večernice, vězte, že jste našli s největší pravděpodobností planetu Venuši.
Venuši můžeme v současné době (listopad 2021) pozorovat na jižní až jihozápadní části oblohy, jak večer při soumraku pomalu klesá k obzoru. Při otočení svého zájmu východním směrem (doleva) pak najdeme další velmi zářivou zdánlivou hvězdu - ve skutečnosti planetu Jupiter. Po setmění se jen kousek od Jupitera vpravo jako další jasný bod jeví planeta Saturn.
Nádhernou večerní scenérii může doplňovat i Měsíc, v době kdy dorůstá mezi novem a první čtvrtí.
Okolo 12. srpna 2021 se můžeme opět těšit na vrchol známého a oblíbeného meteorického roje Perseidy. Obvyklá četnost bývá 80 - 100 "padajících hvězd" za hodinu. Meteory Perseid se na obloze objevují z pravidla již od 17. července až do 24. srpna, ale nejlepší pozorování představuje právě jejich vrcholná fáze, kdy se na obloze meteorů objeví nejvíce. Letos navíc pozorování nebude rušit svit Měsíce, který bude jen ve velmi úzkém srpečku a brzy zapadne.
Při kliknutí se obrázek zobrazí v plné velikosti.
Meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Persea, které nalezneme na obloze třeba pomocí velmi známého souhvězdí Casiopea, která vypadá jako písmeno "W" a jejíž hvězdy jsou krásné a jasné. Druhým orientačním bodem by nám mohl být Pegasův čtverec. Jsou to čtyři jasné hvězdy z dvojsouhvězdí Pegase a Andromedy.
Podrobnější informace na stránkách České astronomické společnosti.
Ve čtvrtek 10. června 2021 můžeme pozorovat částečné zatmění Slunce. V Mostě dojde ke kontaktu Měsíce se slunečním kotoučem v 11:39:15, maximální fáze zatmění pak nastane ve 12:36:37 a v 13:35:50 celý úkaz definitivně skončí.
Předpověď počasí sice hlásí oblačnou oblohu, ale při troše štěstí a délce trvání celého úkazu bychom mohli zatmění alespoň zahlédnout v „díře v mracích“.
Celý úkaz bude viditelný pouhým okem, ale nezapomeňte, že do Slunce se nikdy nedíváme bez patřičných ochranných prostředků (sluneční brýle nestačí!), nemíříme na Slunce dalekohled ani fotoaparát bez slunečních filtrů, následky poškození mohou být pro techniku i naše oči fatální.
Více na stránkách České astronomické společnosti.
Podíváme-li se večer na jasnou bezmračnou oblohu, určitě zahlédneme zimní souhvězdí. Nejznámější ze zimní skupiny je Orion, jeho nejjasnější hvězdy tvoří na obloze tvar připomínající třeba přesýpací hodiny. Nejzářivější hvězda Oriona je Betelgeuse a když se od ní vydáme doprava přes další jasnou hvězdu Aldebaran, najdeme asi ve stejné vzdálenosti naoranžovělý Mars. Nebo můžeme Mars hledat pomocí Měsíce, který bude na obloze určitě nepřehlédnutelný.
A proč vůbec Mars hledat? Třeba proto, že 18. 2. 2021 ve 21:43 (SEČ) přistane na Marsu sonda Persevarence. A přesto, že Mars je od Země právě vzdálen asi 202,5 milionů kilometrů, budeme moci sledovat toto přistání v přímém přenosu. Možností, kde tento přenos sledovat, je samozřejmě spousta – například zde: https://www.mall.tv/vesmirne-starty/sonda-perseverance-pristani-na-marsu-18-2-21-55 (přenos připravuje redakce portálu Kosmonautix.cz na platformě Mall.tv)
(přenos připravuje Hvězdárna a planetárium Brno na platformě youtube)
Jasná noční obloha nabízí překrásný pohled na tisíce zářivých hvězd. Jedna mezi všemi je ale ta nejjasnější. Navíc si ale můžeme všimnout, že jakoby poblikávala a měnila barvy. Proč? Více v dalším animovaném povídání.
Vánoce bývají tradičně spojovány s kometou nad jesličkami. I na vrchol vánočního stromku se mnohdy umisťuje hvězda jako připomenutí Betlémské hvězdy. A přitom ona Betlémská hvězda nebyla ani hvězda, ani kometa, ale konjunkce planet. A právě jedna taková vánoční konjunkce se na obloze právě chystá.
Více ...Konec roku nám přinese spoustu zajímavých nočních nebeských úkazů. Můžeme se těšit na meteorické roje i konjunkci dvou největších planet. Více už ve videu z cyklu Planetárium online.
(Září 2020)
Mars Venuše s Měsícem
Podívali jste se ráno, kolem šesté hodiny, cestou do práce, či do školy na oblohu? Na, již modré, obloze se při svítání dají zahlédnout dva poslední zářící body, zdánlivé poslední ranní hvězdy - ve skutečnosti jste zahlédli Mars a Venuši.
Více ...Nad severním obzorem můžeme za jasných červencových nocí zkoušet hledat kometu s označením C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa se pomalu opustila souhvězdí Vozky s nejjasnější orientační hvězdou Capella, projde nevýrazným souhvězdím Rysa a okolo 18. července vstoupí do Velké medvědice. Velmi jasná hvězda Capella a zářivé hvězdy z Velké medvědice, tvořící asterismus Velký vůz, jsou dobrými orientačními body, které můžou velmi usnadnit hledání komety. Připravme se ovšem na skutečnost, že se to vše odehrává jen nízko nad obzorem a tak blízké kopce, stromy, nebo domy na severním obzoru mohou překážet a pozorování znemožnit úplně stejně, jako oblačnost nad obzorem, nebo blízké svítící pozemní objekty. Kometu C/2020 F3 (NEOWISE) je nejlépe pozorovat pomocí triedru.
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
